Hórapollón

Hórapollón (odvozeno ze jmen egyptského boha Hora a řeckého boha Apollóna, kteří byli spolu ztotožňováni; řecky Ὡραπόλλων, latinsky Horapollo, do češtiny přepisováno též v podobě Hórapollo) byl Egypťan žijící ve 4. století (někteří badatelé jej, resp. jemu připisované dílo, ovšem datují až do 5. století), který je autorem pozdního řecky psaného díla o egyptských hieroglyfech nazvaného Τα ´Ιερογλυφικά (latinsky Hieroglyphica); podle pravděpodobně správné tradice byl ovšem spis původně sepsán v egyptštině a do řečtiny přeložen blíže neznámým Filippem. Po konci starověku byla Heiroglyfika v Evropě neznámá až do roku 1419, kdy je na řeckém ostrově Andros nalezl Cristoforo Buondelmonti; od té doby až do Champollionova rozluštění hieroglyfů bylo toto pojednání prakticky jediným pramenem, pod jehož vlivem novověcí badatelé utvářeli své názory na charakter egyptského písemného systému.

Totožnost autora není blíže známa. Je znám Hórapollón z doby Theodosia II., který byl činný v Alexandrii a v Konstantinopoli. Vedle toho je v pozdější byzantské encyklopedii Suda z 10. století zmiňován Hórapollón pokládaný (nejpravděpodobněji ovšem v rámci literárního klišé) za kněze pohanského egyptského náboženství v době císaře Zenona (tedy v 5. století), který se po zániku chrámu svých bohů požárem stal křesťanem. Získáno z Wikipedie